Projekt pro vyšší transparentnost

Případy

projekt vznikl ve spolupráci s GREENPEACE s podporou nadace OSF

Spolana

Spolana je podnik chlorové chemie ležící na břehu Labe na okraji města Neratovice asi 20 km severozápadně od Prahy.

Nepravdivá tvrzení MŽP ČR a FNM ČR

Aktivity Greenpeace vyvolaly značnou pozornost médií, ve kterých představitelé MŽP ČR a FNM ČR obhajovali své chování prokazatelně nepravdivými tvrzeními.

 

Ředitel ekologické sekce FNM ČR, Jaroslav Vítek, ve vysílání BBC tvrdil[i]: „Ve spolupráci s našimi předními odborníky z VŠCHT byla provedena studie proveditelnosti, která jednoznačně prokázala, že jediná ověřená technologie v mezinárodní měřítku je technologie BCD.“ Jenže nesouhlas s postupem FNM ČR vyjádřili také ti pracovníci Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT), jejichž jmény své podezřelé rozhodnutí vedení fondu obhajovalo: „Pokud se námi někdo ohání, nechť si nás pozve a nechť tyto věci si vyjasníme mezi čtyřma očima. My jsme navrhovali zcela jiný postup při rozhodování a docela nás děsí a mrzí, že v této kauze vystupují naše jména,“ reagoval Petr Buryan[ii].

 

Obhajovat postup svůj i fondu v médiích se rozhodl také ministr ŽP Libor Ambrozek, který v diskusním pořadu České televize prohlásil: Já jsem přesvědčený, že postup Fondu národního majetku byl v pořádku… ukázalo se, že ty jiné technologie jsou jenom v laboratořích, to znamená, že nejsou v tomto rozsahu ověřené a nejsou vhodné pro zabydlené oblasti." Přitom Ambrozek byl osobně upozorněn na existenci konkurenčních technologií a jeho ministerstvo dokonce obdrželo nevyžádanou nabídkou kanadské technologie GPCR, která v zahraničí už úspěšně zlikvidovala tisíce tun nebezpečných odpadů[iii]. Na rozdíl od Ambrozka technologii GPCR za použitelnou veřejně označil ministrův podřízený, ředitel odboru ekologických rizik a monitoringu ing. Karel Bláha[iv].

 

Tvrzením představitelů MŽP a FNM oponoval v médiích také ing. Miroslav Punčochář, vedoucí vědecké skupiny, která se dioxiny zabývá v Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR: "Ohánět se ohroženými lidskými životy a velkými škodami, aby nemusela být vypsána soutěž, je krajně nezodpovědné. Měření České inspekce životního prostředí dokázalo, že při povodni nedošlo k fatálním únikům dioxinů, a riziko je už třicet let stále stejné." Dále dodal, že pětiletý termín určený na likvidaci je dostatečně dlouhý, aby se do něj vešla řádná výběrová soutěž. "Metoda BCD není jediná. I když jsou s ní největší provozní zkušenosti, není univerzální. Neexistuje všeobecně použitelný způsob, výhodnost se mění případ od případu. Naší povinností je posoudit všechny možnosti, které se nabídnou[v].

 

Tvrzení Jaroslava Vítka a Libora Ambrozka jsou také v rozporu se závěry vědeckého poradního výboru programu OSN pro životní prostředí (UNEP). Ten pro potřeby Stockholmské úmluvy důkladně hodnotil dostupné technologie pro destrukci perzistentních organických látek (POPs) a mezi komerčně dostupné technologie se značnými zkušenostmi zařadil kromě BCD ještě 5 dalších technologií[vi].


[i] Dobré ráno s BBC, 17.10.2002

[ii] TV Nova: Mlčení úředníků ke kauze Spolana Neratovice, Na vlastní oči, 5.11.2002

[iii] Eco Logic: Response to information Request, Treatment of PCB-Contaminated Capacitors Using Gas-Phase Chemical Reduction

[iv] Tiskové konference International Workshop on Non-combustion Destruction Technologies of POPs, Praha, leden 2003

[v] Čestmír Klos: Dioxinová veselice, Euro 21.10.2002

[vi] The Scientific and Technical Advisory Panel of the GEF United Nations Environment Programme: Review of emerging, innovative technologies for the destruction and decontamination of POPs and the identification of promising technologies for use in developing countries, GF/8000-02-02-2205