Projekt pro vyšší transparentnost

Případy

projekt vznikl ve spolupráci s GREENPEACE s podporou nadace OSF

Spolchemie

Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. (dále jen Spolchemie) je podnik chlorové chemie ležící v těsné blízkosti (cca 400 - 500 m) centra města Ústí nad Labem. Provozy chlórové chemie jsou zastaralé a organizace Greenpeace na jejich ekologická a zdravotní rizika upozorňuje systematicky již od poloviny 90. let. Laboratorními analýzami vody a sedimentů prokázalo Greenpeace, že Spolchemie kontaminovala řeku Bílinu řadu nebezpečných chemických látek (např. toluen, xyleny, benzen, ethylbenzen, tetrachlorethylen), včetně perzistentních organických látek (např. DDT, heptachlor, hexachlorbenzen, lindan, methoxychlor).

Rtuť a její vlastnosti

Rtuť a její sloučeniny jsou vysoce toxické pro člověka, ekosystémy i volně žijící zvířata. Původně se na znečištění rtutí pohlíželo jako na naléhavý místní problém, ale nyní je již chápáno jako problém chronický, celosvětově rozšířený. Vysoké dávky rtuti mohou být pro člověka smrtelné, ale i relativně nízké dávky mohou velmi vážně poškodit nervový systém a vývoj. V poslední době jsou spojovány i s možnými škodlivými účinky na kardiovaskulární, imunitní a reprodukční systém. Rtuť také zpomaluje mikrobiologické procesy v půdě[i] a podle rámcové směrnice EU o vodě patří mezi nejvýznamnější nebezpečné látky[ii].

 

Rtuť je těkavý kov, který po vdechnutí může poškodit plíce, vstřebává se do krevního oběhu a hlavním cílovým orgánem jeho působení je mozek. Lidé vystavení dlouhodobému působení rtuti trpí únavou, bolestmi hlavy, nechutenstvím, poruchami trávení a hubnutím. Rtuť může poškodit nervový systém a vyvolat neovladatelný třes začínající na očních víčkách, jazyku, rtech a prstech. Objevují se též poškození paměti a poruchy chování, včetně depresí[iii]. U žen profesionálně vystavených rtuti některé studie nalezly zvýšené počty spontánních potratů, předčasných porodů a malformací plodů, případně nižší porodní hmotnost narozených dětí[iv].

 

Slovenská studie během 90. let porovnávala zdravotní stav a psychické funkce dětí ve věku 7 až 11 let z Novák (oblast znečištěna tepelnou elektrárnou a podnikem chlórové chemie) a z Nedožer (kontrolní skupina stejně starých dětí z čistější části okresu Prievidza). Studie u dětí žijících v okolí Nováckých chemických závodů (NChZ) prokázala významně vyšší koncentrace rtuti ve vlasech i nehtech a v postižené oblasti byl také vyšší výskyt některých onemocnění[v]. Děti z Novák měly vyšší výskyt dýchacích a nervových onemocnění, ale i nemocí smyslových orgánů a trávicího traktu. Psychologická vyšetření zaznamenala i významná zhoršení pozornosti a paměti sledovaných dětí. Tyto děti měly dále zvýšený třes rukou, menší přesnost jemných pohybů či koordinaci očí a rukou.

 

V České republice se podobné technologie na výrobu chlóru za použití rtuti jako v NChZ Nováky ještě stále nacházejí ve Spolchemii Ústí nad Labem a ve Spolaně Neratovice.

 

Rtuť je vysoce toxická látka pro vodní organismy, která může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí[vi]. Její koncentrace v sedimentech v okolí Spolany a Spolchemie v řadě případů vysoce přesahují běžné hodnoty a mohou představovat ohrožení životního prostředí. Některé dokonce výrazně překračují limit ministerstva životního prostředí pro dekontaminaci zamořených území[vii].

 

Spolchemie podle dostupných informací produkuje značné množství odpadů s obsahem rtuti (v roce 2003 šlo o 114,5 tuny pevných odpadů), přičemž není přesně známo, kolik rtuti tyto odpady obsahují[viii]. Emise rtuti do ovzduší z provozu elektrolytické výroby chlóru Spolchemie roce 2003 činily 45 kilogramů rtuti[ix]. Do vody v roce 2003 vypustila Spolchemie podle údajů ČIŽP 84 kilogramů rtuti.V letech 1995 a 1999 udělil Oblastní inspektorát České inspekce životního prostředí v Ústí nad Labem Spolchemii pokuty za překročení povoleného množství rtuti v odpadních vodách[x].

 

Vzhledem k vážným zdravotním a ekologickým rizikům znečištění prostředí rtutí zahájila Evropská unie přípravu strategie eliminace rtuti, která má zahrnovat snížení emisí rtuti do prostředí, snížení vstupu rtuti do oběhu ve společnosti, řešení problému dlouhodobých přebytků rtuti, ochranu lidí před účinky rtuti a podporu mezinárodních akcí týkajících se rtuti. Připravovaná strategie by se měla dotýkat také sektoru nakládání s odpady[xi].


[i] Šuta M.: Blíží se soumrak rtuti v Evropě - EU chystá strategii eliminace rtuti, EKO - ekologie a společnost, 3/2005

[ii] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 200/60/ES z 23. října 2000 ve znění rozhodnutím 2001/2455/ES z 20.listopadu 2001

[iii] Bencko V., Cikrt M., Lener J.: Toxické kovy v životním a pracovním prostředí člověka, Grada, Praha 1995

[iv] WHO: Environmental Health Criteria - 86, Mercury - Environmental Aspects, Geneva, WHO 1989

[v] Šimko G.: Vliv životního prostředí na zdravotní stav dětské populace v okrese Prievidza, červenec 2000, závěrečná práce studia Master of Public Health na Škole veřejného zdravotnictví Slovenské postgraduální akademie medicíny v Bratislavě

[vi] MŽP ČR: Programy na snížení znečišťování povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami

[vii] Metodický pokyn MŽP ČR č.6/1996

[viii] Tisková zpráva organizace Arnika z 22. července 2005 s odvoláním na Magistrát města  Ústí nad Labem

[ix] Český hydrometeorologický ústav, http://www.chmu.cz

[x] Občanské sdružení Arnika s odvoláním na žádost společnosti Geosan Group o vydání integrovaného povolení

[xi] Šuta M.: Evropská strategie eliminace rtuti, Odpady, 6/2006