Projekt pro vyšší transparentnost

Případy

projekt vznikl ve spolupráci s GREENPEACE s podporou nadace OSF

Spolchemie

Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. (dále jen Spolchemie) je podnik chlorové chemie ležící v těsné blízkosti (cca 400 - 500 m) centra města Ústí nad Labem. Provozy chlórové chemie jsou zastaralé a organizace Greenpeace na jejich ekologická a zdravotní rizika upozorňuje systematicky již od poloviny 90. let. Laboratorními analýzami vody a sedimentů prokázalo Greenpeace, že Spolchemie kontaminovala řeku Bílinu řadu nebezpečných chemických látek (např. toluen, xyleny, benzen, ethylbenzen, tetrachlorethylen), včetně perzistentních organických látek (např. DDT, heptachlor, hexachlorbenzen, lindan, methoxychlor).

Oznámení EIA

Ministerstvo životního prostředí ČR dne 12. května 2004 rozeslalo kopie oznámení s obsahem a rozsahem podle přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí záměru „Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost Ústí nad Labem – sanace zemin kontaminovaných rtutí“ a zahájilo zjišťovací řízení podle § 7 tohoto zákona[i].

 

Oznamovatelem byla firma GEOSAN GROUP a.s. a zpracovatelem oznámení RNDr. Jaroslav Skořepa, CSc. ze společnosti AQUATEST a.s.[ii] Ačkoli se jedná o velmi rozsáhlý záměr, který může potenciálně velmi vážně ovlivnit životní prostředí, a ačkoli oznámení vykazovalo celou řadu vážných nedostatků sama Spolchemie, Krajský úřad Ústeckého kraje ani Magistrát města Ústí nad Labem nepožadoval jeho doplnění ani veřejné projednání. Požadavek na zpracování dokumentace vlivů na životní prostředí a její projednání s veřejností požadoval jen Oblastní inspektorát České inspekce životního prostředí v Ústí nad Labem, Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje, organizace Greenpeace a občanské sdružení Arnika[iii].

 

Organizace Greenpeace žádala o zpracování dokumentace zdravotních a ekologických dopadů plánované sanace ve Spolchemii a její projednání s veřejností z několika důvodů. Areál chemičky byl kontaminován více než 350 tunami rtuti během výroby chlóru tzv. amalgamovou elektrolýzou s grafitovými elektrodami. Právě tato technologie je podle zkušeností ze zahraničí i ze Spolany Neratovice významným zdrojem polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů (PCDD/F)[iv]. Vznik dioxinů při výrobě chlóru amalgamovou elektrolýzou s grafitovými elektrodami je znám minimálně od roku 1991, kdy na něj upozornili švédští experti[v]. Pozdější studie prokázaly i zvýšenou koncentraci dioxinů v krvi pracovníků z výroby chlóru, a to i dlouhou dobu po změně rizikového zaměstnání. V roce 1998 už americká vládní agentura pro životní prostředí (U.S. EPA) zařadila výrobu chlóru mezi významné zdroje dioxinů[vi].

 

Greenpeace v České republice na nebezpečí kontaminace dioxiny spojené s touto technologií upozornilo již v prosinci 2001, a to při veřejném projednávání sanace staré amalgámové elektrolýzy ve Spolaně Neratovice[vii]. Ministerstvo životní prostředí následně proces posuzování vlivů na životní prostředí pozastavilo a vyžádalo si doplnění podkladů.

 

Proto se s požadavkem posouzení vlivů plánované sanace Spolchemie na zdraví lidí a životní prostředí obrátilo Greenpeace na primátora Ústí nad Labem Petra Gandaloviče a ministra životního prostředí Libora Ambrozka. V tiskové zprávě Greenpeace vydané u této příležitosti se mimo jiné uvádí, že „zamoření rtutí ve Spolchemii je tak obrovské, že pouhé její odpařování z odkryté plochy o rozměrech 27x27 metrů by několikanásobně zvýšilo koncentrace rtuti v ovzduší, a to po dobu 10 let plánované sanace. Možnost kontaminace dioxiny je v téměř 80 stránkovém oznámení o záměru zmíněna jen ve dvou odstavcích, aniž by bylo uvedeno kolik dioxinových látek se ve Spolchemii nachází a jak budou likvidovány. Zamořená Spolchemie leží v srdci stotisícového města a Greenpeace považuje za nepřijatelné, aby sanace v chemičce byly zahájeny bez bezpečného plánu na likvidaci dioxinů a zejména bez projednání celého záměru s veřejností[viii].“

 

Greenpeace označilo za nevěrohodné tvrzení, že možnost kontaminace dioxiny údajně nebyla v době průzkumných prací ve Spolchemii známa, neboť jde sanaci stejného zamoření jako v případě amalgamové elektrolýzy v Spolaně. Greenpeace proto požadovalo provedení doprůzkumu, úpravu projektu sanace, zpracování řádné dokumentace vlivu na životní prostředí a její projednání s ústeckou veřejností.


[i] Dopis MŽP ČR č. j. 2689/OPVI/04 ze dne 12.5.2004

[ii] Aquatest: Spolchemie a.s. - sanace zemin kontaminovaných rtutí, oznámení

[iii] Martinovský V.: Posudek o vlivech  záměru SPOLEK PRO CHEMICKOU A HUTNÍ VÝROBU, a.s. Ústí nad Labem - SANACE ZEMIN KONTAMINOVANÝCH RTUTÍ na životní prostředí

[iv] MŽP ČR: Sanace staré ekologické zátěže Spolana, a.s. - základní informace

[v] Rappe at al.: Levels, profile and pattern of PCDDs and PCDFs in samples related to the production and use of chlorine. Chemosphere, vol 23, pp. 1629-1636, 1991

[vi] U.S. EPA: The inventory of sources of dioxin in the United States, 1998

[vii] Žádost o vrácení dokumentace EIA “Stavba - Sanace staré amalgamové elektrolýzy” ve Spolaně Neratovice k dopracování, dopis Greenpeace z 20.12.2001

[viii] Tisková zpráva organizace Greenpeace z 15. října 2004