Projekt pro vyšší transparentnost

Případy

projekt vznikl ve spolupráci s GREENPEACE s podporou nadace OSF

Spolchemie

Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. (dále jen Spolchemie) je podnik chlorové chemie ležící v těsné blízkosti (cca 400 - 500 m) centra města Ústí nad Labem. Provozy chlórové chemie jsou zastaralé a organizace Greenpeace na jejich ekologická a zdravotní rizika upozorňuje systematicky již od poloviny 90. let. Laboratorními analýzami vody a sedimentů prokázalo Greenpeace, že Spolchemie kontaminovala řeku Bílinu řadu nebezpečných chemických látek (např. toluen, xyleny, benzen, ethylbenzen, tetrachlorethylen), včetně perzistentních organických látek (např. DDT, heptachlor, hexachlorbenzen, lindan, methoxychlor).

Řízení o integrovaném povolení IPPC

Detailní podmínky provozu termické desorpce zemin ve Spolchemii z hlediska úniků škodlivin do životního prostředí mají být stanoveny v rámci řízení o vydání integrovaného povolení ve smyslu zákona o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC). Podle názoru občanského sdružení Arnika firma Geosan dosud nepředložila dostatečně podrobné údaje o navrženém postupu prací[i]. Arnika vyjádřila obavu, že výběrem nevhodné technologie může při odstraňování ekologické zátěže dojít k únikům toxických látek do okolního prostředí, které by ohrozily jak zaměstnance závodu, tak zdraví obyvatel stotisícového Ústí nad Labem.

 

Společnost Geosan Group požádala krajský úřad Ústeckého kraje o vydání tzv. integrovaného povolení, avšak předložená žádost má vážné nedostatky. „Zveřejněná dokumentace neobsahuje dostatečně podrobné technické údaje. Rtuť se vypařuje už při pokojové teplotě a dekontaminace zemin proto vyžaduje progresivní technologii. Obáváme se, že nesprávným postupem může při dekontaminaci unikat nejen rtuť, ale i dioxiny do ovzduší. Termická desorpce navíc vůbec není řešením kontaminace dioxiny. Tyto látky sice dostane ze zeminy, ale to je tak všechno. Dioxiny je nutné potom chemickou cestou rozložit na jednodušší sloučeniny“, uvadla Mgr. Hana Kuncová z Arniky.

 

Arnika se proto obrátila na ústecký krajský úřad s výzvou, aby trval přepracování a doplnění žádosti, která by měla obsahovat především srovnání termické desorpce s jinými technologiemi či postupy, jež jsou vhodné k sanaci rtuťových zátěží. „Dokumentace by měla uvádět také konkrétní výsledky odjinud, kde již byla termická desorpce použita, aby bylo možné posoudit její bezpečnost a efektivnost,“ uvedla Kuncová.

 

Sdružení Arnika k dokumentaci pro vydání integrovaného povolení k odstranění starých ekologických zátěží z areálu Spolchemie formulovala tyto připomínky:

·        Dokumentace neobsahuje srovnání termické desorpce s jinými dostupnými technologiemi a postupy ani konkrétní výsledky dosaženými použitím termické desorpce v jiných případech v zahraničí.

·        V návrhu nejsou stanoveny dostatečně jasné podmínky pro provoz dané technologie, všechny nebezpečné látky a jejich emisní limity.

·        Není navržen žádný způsob monitoringu prostředí uvnitř Spolchemie, případně zdravotního stavu zaměstnanců, kteří mohou být při dekontaminaci ohroženi nejvíce.

·        Není dostatečně řešena otázka odpadů. Dokumentace uvádí, jaké odpady budou vznikat při dekontaminaci, není ale jasné, které z nich mají projít termickou desorpcí a které budou případně předávány k likvidaci jiným firmám. Již dnes je například zřejmé, že areál Spolchemie není zamořen jen rtutí, ale i dioxiny, hexachlorbenzenem a dalšími látkami.



[i] Tisková zpráva organizace Arnika z 22. července 2005: Likvidace rtuťové zátěže ve Spolchemii může ohrozit obyvatele Ústí nad Labem