Projekt pro vyšší transparentnost

Případy

projekt vznikl ve spolupráci s GREENPEACE s podporou nadace OSF

Spolchemie

Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. (dále jen Spolchemie) je podnik chlorové chemie ležící v těsné blízkosti (cca 400 - 500 m) centra města Ústí nad Labem. Provozy chlórové chemie jsou zastaralé a organizace Greenpeace na jejich ekologická a zdravotní rizika upozorňuje systematicky již od poloviny 90. let. Laboratorními analýzami vody a sedimentů prokázalo Greenpeace, že Spolchemie kontaminovala řeku Bílinu řadu nebezpečných chemických látek (např. toluen, xyleny, benzen, ethylbenzen, tetrachlorethylen), včetně perzistentních organických látek (např. DDT, heptachlor, hexachlorbenzen, lindan, methoxychlor).

Podíl Spolchemie na kontaminaci Bíliny a Labe

V roce 1997 zpracovala výzkumná laboratoř Greenpeace na universitě v Exeteru screeningovou analýzu těžkých kovů a organických látek v odpadních vodách a říčních sedimentech souvisejících s chemickými provozy v Ústí nad Labem, Neratovicích a Pardubicích. Odebrané vzorky z okolí Spolchemie prokázaly celou škálu alkylbenzenů s dlouhými řetězci, polyaromatické uhlovodíky (PAH), DDT a jeho metabolity, hexachlorbenzen[i]. Později (v letech 1998-9) česká pobočka Greenpeace specifičtějšími laboratorními analýzami vody a sedimentů prokázala, že Spolchemie kontaminovala řeku Bílinu řadu nebezpečných chemických látek (např. toluen, xyleny, benzen, ethylbenzen, tetrachlorethylen[ii]), včetně perzistentních organických látek (např. DDT, heptachlor, hexachlorbenzen, lindan, methoxychlor[iii]).

 

V září a říjnu 1999 Greenpeace opakovaně zveřejnilo analýz odpadních vod, prokazující únik DDT do řeky Bíliny[iv],[v]. „To, že Spolchemie vypouští do Labe jedovaté DDT, jehož používání je u nás již 23 let zakázáno, považujeme za skandální,“ prohlásil tehdy Dr. Čestmír Hrdinka. Greenpeace vyzvalo Spolchemii k identifikace a odstranění zdroje DDT v areálu chemičky.

 

„Látky, které jsme nalezli v odpadních vodách Spolchemie, mohou vážně poškozovat lidské zdraví. Tyto pomalu působící jedy přetrvávají v životním prostředí dlouhou dobu a mohou zapříčinit například vznik rakoviny, poškození jater a oslabení imunitního systému. DDT navíc působí jako typický nervový jed, blokuje v organismu životně důležité enzymy a vyvolává hormonální poruchy,“ konstatoval dále Hrdinka.

 

Vedení Spolchemie tehdy únik DDT do Bíliny z areálu závodu popřelo s tím, že DDT již léta nevyrábí a stopy nalezené v sedimentech Bíliny jsou prý jen dědictvím minulosti. Greenpeace však v odpadních vodách prokázalo i izomer o,p-DDT, který má velmi krátký poločas rozpadu.

 

V srpnu 2003 Greenpeace v rámci projektu LABE TOUR 2003, provedlo odběr vzorků sedimentů, které v Bílině pod Spolchemii a v Labi pod Spolanou prokázalo vysoké koncentrace rtuti[vi].


[i] Screeningová analýza těžkých kovů a organických látek v odpadních vodách a říčních sedimentech souvisejících s chemickými Ústí nad Labem, Neratovicích a Pardubicích, Greenpeace Research Laboratories, University of Exeter, 1997

[ii] Soubor protokolů o laboratorních zkouškách ze státem akreditované zkušební laboratoře

[iii] Soubor protokolů o laboratorních zkouškách ze státem akreditované zkušební laboratoře

[iv] Tisková zpráva Greenpeace z 24. září 1999: Spolchemie vypouští do Labe zakázané DDT

[v] Tisková zpráva Greenpeace z 18. října 1999: Analýzy Greenpeace opět potvrdily zakázané DDT v odpadních vodách ústecké Spolchemie!

[vi] Tisková zpráva Greenpeace z 3. října 2003: Labe Tour 2003: Vysoké koncentrace rtuti u Spolany a Spolchemie

Výsledky průzkumů Greenpeace jsou v souladu s monitoringem prováděným orgány veřejné správy. Ohledně kontaminace DDT například Úvodní národní inventura POPs v ČR uvádí: Všechny doposud provedené sledování potvrzují významnou kontaminaci zeminy pod areálem Spolchemie a konstatují, že vzhledem k technicky nevyhovujícímu stavu podzemní kanalizace se DDT z podloží areálu dostává do odpadní vody či do Klíšského potoka, který protéká přímo areálem závodu, a posléze do řeky Bíliny. Bezprostředně poté, především sorbován na částice plavenin, se pak DDT dostává do Labe nebo se kumuluje v říčních sedimentech obou zmíněných řek.“ [i]

 

Obdobně kriticky je Spochemie hodnocena i z pohledu kontaminace Bíliny a Labe hexachlorbenzenem: „V letech 1995, 1996 a 1998 byly analyzovány sedimenty Bíliny přímo pod výpustí odpadních vod ze závodu Spolchemie. Nálezy HCB převyšovaly běžné

pozaďové hodnoty až o několik řádů. Z výsledků je patrná mimořádně masivní emise HCB ze závodu Spolchemie“. Také ve zprávě „Registr bodových zdrojů znečištění – rok 2000“ je Spolchemie charakterizována jako významný zdroj znečištění hexachlorbenzenem[ii].

 

Stejně nelichotivé hodnocení Spolchemie lze nalézt i v oficiálních materiálech týkající se znečištění Labe a Bíliny rtutí.[iii] Z 1300 měření obsahu rtuti v plaveninách, které byly provedeny v letech 1999-2002 byla nejvyšší hodnota naměřena právě v Bílině v Ústí nad Labem. Toto místo je považováno z hlediska kontaminace rtutí za nejzatíženější. Všechny naměřené hodnoty zde přesahovaly referenční limit a 50% hodnot i limit pro rizikové koncentrace. Také v sedimentech byly nejrizikovější koncentrace rtuti (až 30 mg Hg/kg) naměřeny právě v Bílině v Ústí nad Labem. Za původce kontaminace byla jednoznačně označena právě Spolchemie[iv].



[i] Holoubek I. et al:.: Úvodní národní inventura persistentních organických polutantů v České republice, TOCOEN REPORT No. 249, Brno, 2003

[ii] Holoubek I. et al:.: Úvodní národní inventura persistentních organických polutantů v České republice, TOCOEN REPORT No. 249, Brno, 2003

[iii] Programy na snížení znečišťování povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, Část G: Programy pro jednotlivé relevantní nebezpečné látky, Rtuť a její sloučeniny

[iv] Programy na snížení znečišťování povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, Část G: Programy pro jednotlivé relevantní nebezpečné látky, Rtuť a její sloučeniny