Spolchemie je největším producentem hexazbytků v České republice. Místo aby objem tohoto nebezpečného odpadu snižovala, jeho produkce ve Spolchemii stále roste. Hexachlorbenzen byl nalezen i ve slepičích vejcích od soukromých ústeckých chovatelů a to v takové koncentraci, která předčila vzorky vajec z Indie, Tanzanie či Ruska. „Je nemyslitelné, aby Spolchemie tuto problematiku v rámci procesu žádosti o vydání integrovaného povolení neřešila. V takovém případě by neměla povolení na provoz Epitetra získat,“ okomentovala situaci Mgr. Hana Kuncová ze sdružení Arnika.

Hexazbytky vznikají ve Spolchemii v provozu Epitetra jako vedlejší nežádoucí produkt při výrobě perchlorethylenu a jsou tvořeny hexachlorbenzenem (HCB) a hexachlorbutadienem (HCBD) (4). Spolchemie tyto odpady předává externí firmě Megawaste k likvidaci ve spalovně, která se nachází několik stovek kilometrů od Spolchemie. Současná manipulace s těmito odpady  (převoz a likvidace) tak představuje riziko pro životní prostředí a zdraví lidí. Během transportu může dojít k havárii a následně ke kontaminaci životního prostředí.

„Spalováním hexazbytků navíc vznikají další perzistentní organické látky jako polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDD/F), které se formou emisí dostávají do životního prostředí a kontaminují potravní řetězec. Dříve či později se tedy s těmito látkami opět shledáme,“ uvedl RNDr. Jindřich Perlík vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika.

Přílohy:

(1) Hexazbytky - Spolchemie ve Výrobně Tetraper, PS-12 cíleně vyrábí perchlorethylen, při jehož výrobě vzniká nežádoucí vedlejší produkt, tzv. hexazbytky (obsahují HCB a HCBD).

Produkce hexazbytků ve Spolchemii:

2001, 2002, 2003 – zdroj Spolchemie (žádosti o vydání integrovaného povolení), 2004 – zdroj Integrovaný registr znečišťování

(2) Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách – Mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se Česká republika zavázala k eliminaci 12 nejtoxičtějších látek světa. K těmto látkám patří například dioxiny (= polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany, PCDD/F), DDT, PCB, hexachlorbenzen a další. Úmluva se stala pro Českou republiku závaznou 17. května 2004. Text Stockholmské úmluvy si je možné stáhnou z webových stránek Ministerstva životního prostředí České republiky (http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPKQF6Y247O).Česká republika přistoupila k Úmluvě v roce 2002 a zavázala se tak tyto látky z životního prostředí odstranit. Více informací o této úmluvě najdete také na http://bezjedu.arnika.org/clanky.shtml?x=208406. Návrh Národního implementačního plánu lze nalézt zde: http://www.recetox.muni.cz/projekty/Unido/unido-NIP.htm.

(3) Hexachlorbenzen (HCB) se vyráběl dříve jako pesticid anebo pro technické využití, či vznikal jako vedlejší nechtěný produkt. Dodnes vzniká jako meziprodukt ve Spolchemii v Ústí nad Labem (výroba tetrachlorethylenu a trichlorethylenu, spalování chlorovaných zbytků). Podobně jako dioxiny anebo PCBs vzniká také jako nezamýšlený vedlejší produkt například při spalování chlorovaných látek. Svými účinky na lidské zdraví je srovnatelný s PCBs a dioxiny - působí negativně na imunitní a hormonální systém člověka.

(4) Hexachlorbutadien (HCBD) je bezbarvá tekutina s terpentýnovým zápachem. Nazývá se také perchlorbutadien. Nevzniká v přírodě přirozenou cestou, pokud je přítomen v životním prostředí, jeho původcem je člověk. Hexachlorbutadien vzniká jako vedlejší produkt (odpad) při výrobě perchloretylenu a tetrachlormetanu perchlorací. Hexachlorbutadien je prokázaným nefrotoxinem (poškozuje ledviny a játra). Ukázaly to studie krys, kterým byly podávány nízké dávky látky ve vodě. Nebyly prokázány vlivy na reprodukční systém. Poškození ledvin a jater prokázaly také studie králíků, kteří přišly do kontaktu s chemikálií kůží po krátkou dobu. Zatímco Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny neklasifikuje HCBD jako lidský karcinogen, US EPA jej zařadila na seznam látek potenciálně karcinogenních pro člověka. Rakovinotvorný účinek byl prokázán studiemi na zvířatech. Podobně byl prokázán genotoxický účinek.