Projekt pro vyšší transparentnost

Případy

projekt vznikl ve spolupráci s GREENPEACE s podporou nadace OSF

Spolana

Spolana je podnik chlorové chemie ležící na břehu Labe na okraji města Neratovice asi 20 km severozápadně od Prahy.

Výběr sanační technologie

Po dokončení analýzy rizika byla na sanaci dioxinového zamoření ve Spolaně zpracována studie proveditelnosti. Její vyhotovení financovala vládní americká agentura pro obchod a rozvoj (U.S. Trade and Development Agency) formou grantu ve výši 215 000 dolarů[i]. Zpracovatelem studie byla americká firma Resources Application, Inc. (RAI), která se zabývala jen třemi možnými variantami likvidace dioxinů[ii]. Tou první byla výstavba nové velkokapacitní spalovny nebezpečných odpadů přímo v Neratovicích. Druhou možností byl transport kontaminovaných odpadů do spalovny nebezpečných odpadů v Ostravě, kterou vlastní dceřinná firma nadnárodního koncernu SITA. Poslední hodnocenou možností bylo využít technologie nespalovací destrukce BCD. Jak se později ukázalo, monopolní licencí pro použití BCD v České republice disponovala jiná dceřiná firma společnosti SITA.

 

FNM ČR zamítl žádost Greenpeace o poskytnutí studie proveditelnosti. To společně s neoficiálním informacemi, že o technologie pro sanaci Spolany bylo údajně již v tichosti rozhodnuto, vedlo Greenpeace k celé sérií aktivit upozorňujících na netransparentnost tohoto procesu.

 

Počátkem dubna 2002 vydalo Greenpeace tiskovou zprávu "Fond národního majetku zatajuje informace o likvidaci toxického zamoření ve Spolaně Neratovice", v níž se mimo jiné uvádí: "Ministerstvo životního prostředí a vedení Spolany již údajně vybraly i způsob, jakým mají být dioxiny zlikvidovány. Jde o technologii zvanou BCD vyvinutou před deseti lety v USA, pro kterou však má v ČR licenci údajně pouze jediná firma ... není však jasné proč a za jakých okolností byla vybrána právě tato alternativa, ani zda je v daném případě opravdu nejlepší.[iii]" Ministr životní prostředí RNDr. Miloš Kužvart přitom uvedl, že odstranění dioxinů ve Spolaně bude stát asi 2,75 miliardy korun[iv].

 

FNM kromě vlastní studie proveditelnosti odmítl zpřístupnit též oponentní posudky, na základě kterých se mají na sanaci zamoření ve Spolaně vynaložit miliardy korun, i jména zpracovatelů těchto posudků a to, jak a proč byli právě dotyční oponenti vybráni. Proto Greenpeace v polovině září 2002 podalo na FNM žalobu u Městského soudu v Praze[v] (viz kapitola Soudní procesy).



[i] Tisková zpráva Greenpeace z 2. 4. 2002: Fond národního majetku zatajuje informace o likvidaci toxického zamoření ve Spolaně Neratovice

[ii] RAI: Dioxin Decontamination Feasibility Study, Spolana Chemical Facility, Neratovice, Czech Republic, January 2002

[iii] Tisková zpráva Greenpeace z 2. 4. 2004: "Fond národního majetku zatajuje informace o likvidaci toxického zamoření ve Spolaně Neratovice"

[iv] Zpráva ČTK z 19. 3. 2002: "Kužvart: Na likvidaci dioxinů jsou peníze a známe i metodu"

[v] Tisková zpráva Greenpeace z 16. 9. 2002: Greenpeace podalo žalobu na Fond národního majetku