Spolana je podnik chlorové chemie ležící na břehu Labe na okraji města Neratovice asi 20 km severozápadně od Prahy. V letech 1965-8 vyráběla Spolana herbicid 2,4,5 - T (butylester 2,4,5-trichlorfenoxyoctové kyseliny), který bývalý režim komunistického Československa prodával prostřednictvím obchodních firem i do zahraničí. Ve Vietnamu z něj pak americká armáda míchala přímo na leteckých základnách směs známou jako "Agent Orange" (směs butylesteru 2,4,5-trichlorfenoxyoctové kyseliny a butylesteru 2,4,-dichlorfenoxyoctové kyseliny).

Bývalé výrobní objekty jsou dodnes jedním z nejzamořenějších míst na světě a již koncem 60. let byly opuštěny a uzavřeny. Dodnes se v nich nacházejí zbytky zamořeného výrobního zařízení, surovin a polotovarů ze zrušené výroby. Vzhledem k obrovskému zamoření dioxiny nebylo možné budovy opravovat, a proto rychle chátraly.

V roce 2001 se česká pobočka organizace Greenpeace obrátila na vedení podniku i na veřejné instituce s žádostmi o podrobnější informace o rozsahu kontaminace a jejím zabezpečením před úniky do prostředí. Jak vedení Spolany, tak FNM ČR ale i okresní hygienik poskytnutí informací odmítli. Později se Greenpeace podařilo získat neoficiální cestou některé důležité dokumenty prokazující, že ohrožení okolí dioxiny bylo akutní a že navíc s časem vzrůstalo. Interní dokumenty Spolany potvrdily, že v jednom z objektů se zhroutila korozí narušená ocelová konstrukce části střechy a že železobetonová konstrukce zamořených objektů je narušena korozí do takové míry, že se ve zdi jednoho z nich objevily trhliny. Před veřejností bylo tajeno nejen to, že v budovách byly naměřeny obrovské koncentrace dioxinů, ale hlavně to, že zvýšené koncentrace byly naměřeny i v okolí kontaminovaných objektů.

Proto česká pobočka organizace Greenpeace v roce 2001 zahájila kampaň s cílem zabezpečit zamořené objekty před dalšími úniky toxických látek do okolí, před případnou povodní a dosáhnout sanace areálu za použití nespalovacích destrukčních technologií. V té době samozřejmě nikdo netušil, že v srpnu 2002 dojde k eskalaci problému v důsledku zatopení prakticky celého areálu Spolany rozsáhlou povodní.

Ve Spolaně vznikalo při výrobě 2,4,5-T obrovské množství dioxinů a podle dostupných informací dioxiny ve Spolaně masivně kontaminovaly celkem 3 objekty. První z nich (A 114) byl v roce 1998 částečně rozebrán a částečně zalit do betonového sarkofágu. Zbývající objekty (A 1030 a A 1420) leží v zátopové oblasti a už v případě 50-tileté vody hrozilo, že by z objektů mohly být vyplaveny dioxiny a dalších chlororganické kontaminanty. Podzemí vody jsou pod inkriminovanými objekty Spolany kromě dioxinů zamořeny i řadou dalších nebezpečných chemických látek: DDT, DDE, endrin, diendrin, lindan, benzen, 2,4 – D, 2,4,5 –T, heptachloru, chloroformu, hexachlorbenzen (HCB), hexachlorcyklohexan (HCH) atd.

Díky výše uvedeným okolnostem dnes patří kontaminace Spolany Neratovice a proces přípravy její sanace mezi patrně nejznámější v Česku. Povědomost o případu přesáhla hranice země a v důsledku chemických havárii během povodní doslova oblétla svět. Tato publikace si klade za cíl shrnout nejdůležitější fakta případu, aby z nich mohlo být vyvozeno ponaučení pro další případy sanací starých ekologikcýh zátěží. V době dokončování textu totiž vládou schválené smluvní garance týkající se starých ekologických zátěží přesahují 140 miliard korun.