Spolana
Spolana je podnik chlorové chemie ležící na břehu Labe na okraji města Neratovice asi 20 km severozápadně od Prahy.
Příčiny kontaminace
Tato studie je věnována zejména problému kontaminace dioxiny, avšak je nutno poznamenat, že areál Spolany zahrnuje ještě minimálně 3 další významné ekologické zátěže. Tou první je skládka nebezpečných odpadů, která byla sanována v 90. letech. Druhou významnou zátěž představuje provoz staré amalgamové elektrolýzy (dále SAE) lokalizovaný blízko břehu Labe. Sloužil do poloviny 70. let k výrobě plynného chlóru elektrolýzou solanky za použití grafitových elektrod. V důsledku toho byl kontaminován několika stovkami tun rtuti, ale také blíže neurčeným množstvím dioxinů (zejména polychlorovaných dibenzofuranů - PCDFs). Zdokumentována byla též rozsáhlá kontaminace podzemních vod v areálu Spolany chlororganickými látkami pocházejícími z výrob chlóru a PVC, která dokonce přesahuje hranice areálu Spolany.
Co se kontaminace dioxiny týče, Spolana provozovala či nadále provozuje celou řadu technologií a provozů, které jsou odborníky klasifikovány jako významné zdroje dioxinů[i]. Nicméně za klíčový zdroj kontaminace je považována výroba chlororganických pesticidů. V roce 1965 bylo ve Spolaně Neratovice zavedeno zpracování tzv. balastních isomerů, které vznikaly jako neúčinný odpad při výrobě gama isomeru hexachlorcyklohexanu[ii]. Ten je obecně znám spíše pod názvem Lindan, pod kterým byl povelen k používání v zemědělství a lesnictví. Na základě technologie vyvinuté Výzkumným ústavem agrochemické technologie v Bratislavě[iii] vyráběla Spolana z uvedeného odpadu do roku 1968 chlorovaný herbicid 2,4,5 - T (butylester kyseliny 2,4,5-trichlorfenoxyoctové). Při výrobě vznikalo ve Spolaně značné množství dioxinů a bývalé výrobní budovy jsou dodnes jedním z nejkontaminovanějších míst na světě. Chemické analýzy prokázaly extremně vysokou míru zamoření budov, ovzduší i půdy a podzemní vody. Nejvyšší koncentrace dioxinů přes 24 000 ng TEQ dioxinů/g byla naměřena ve skladovaných zbytcích chemikálií, kterých se v objektu patrně nacházejí tuny. Objekty byly po desetiletí opuštěny a uzavřeny. Dodnes v nich jsou zbytky zamořeného výrobního zařízení, surovin a polotovarů ze zrušené výroby. Vzhledem k rozsáhlé kontaminaci dioxiny nebylo možné budovy opravovat, a proto rychle chátraly.
[i] Stringer R., Johnston P: Chlorine and the Environment, An Overview of the Chemical industry, Kluwer Academic Publishers, 2001
[ii] Dobeš: M.:Problematika dioxinů ve Spolaně Neratovice ve světle povodně 8/2002, In: Analytická data a jejich využití v praxi II., Sborník z konference, 2.-3.4.2003, Nové město na Moravě
[iii] Dobeš: M.:Problematika dioxinů ve Spolaně Neratovice ve světle povodně 8/2002, In: Analytická data a jejich využití v praxi II., Sborník z konference, 2.-3.4.2003, Nové město na Moravě