Projekt pro vyšší transparentnost

Případy

projekt vznikl ve spolupráci s GREENPEACE s podporou nadace OSF

Spolana

Spolana je podnik chlorové chemie ležící na břehu Labe na okraji města Neratovice asi 20 km severozápadně od Prahy.

Rozsah kontaminace a jeho stanovení

V průběhu 70. a 80. let minulého století proběhlo podle dostupných údajů několik pokusů stanovit rozsah kontaminace ve Spolaně a z nich vyplývající rizika. Nejzajímavější byl patrně pokus hodnotit akutní toxický účinek dioxinů ze vzduchu uvnitř zamořených budov za pomoci testů s laboratorními zvířaty, který provedla katedra toxikologie Vojenské lékařské akademie J. E. Purkyně v Hradci Králové. Pokusní králíci byli umístění v klecích uvnitř objektů tak, aby byli vystaveni pouze vdechování vzduchu zamořeného dioxiny. První zvíře uhynulo už 7. den pokusu a pitvy mrtvých králíků prokázaly významné poškození jater, plic a ledvin.

 

V červnu 1992 byla vypracována firmami ICF Inc. (USA), Aquatest, Chemoprojekt a Ekohydrogeo studie, která hodnotila ekologické zátěže ve Spolaně a zahrnovala i objekty zamořené dioxiny. Na základě této zprávy byla během roku 1994 podepsána smlouva s Fondem národního majetku ČR č. 33/94[i], kterou se FNM zavazuje podílet se na financování likvidace starých ekologických zátěží až do výše 4,329 mld. Kč. Smlouvu stejně jako další informace týkající se kontaminace Spolany však FNM ČR systematicky odmítá veřejnosti poskytnout, což vyústilo až v soudní spory (viz kapitola Soudní procesy).

 

Následně byla v srpnu 1995 firmou Aquatest zpracována "Analýza rizika kontaminace objektu A 114 dioxiny" a v dubnu 1996 byla ing. Juliem Holovackým - Chemoprojekt KREBS GROUP zpracována dokumentace o hodnocení vlivu sanace prvního z dioxiny zamořených objektů (A 114)[ii]. Následně byl na záměr zpracován posudek ing. Karlem Vurmem a v roce 1998 byl objekt částečně rozebrán a částečně zalit do betonového sarkofágu, na který bylo spotřebováno asi 1000 m3 betonu. Náklady na tuto sanaci činily podle vyjádření Spolany 66 mil. Kč a podle vyjádření FNM ČR je nesla sama Spolana[iii].

 

V lednu 2001 byla firmou Aquatest dokončena "Analýza rizik[iv]” pro dioxiny kontaminované objekty A 1420 a A 1030, kterou jak vedení Spolany, tak odpovědné státní orgány odmítly zveřejnit. Zpráva navrhla 12 teoreticky možných způsobů, jak naložit s dioxinovým zamoření s předpokládanými náklady 300 až 400 milionů Kč. Některé z navržených postupů však mohly představovat obrovské riziko pro zdraví lidí i životní prostředí, např. “demolice za použití trhavin následovaná spálením”.

 

Zvýšené koncentrace znečišťujících látek byly v areálu Spolany naměřeny i v okolí kontaminovaných objektů - významné hladiny dioxinů byly prokázány v okolním ovzduší a v půdě. Např. ve vzorku ovzduší z blízkosti budovy A 1420 prokázala laboratoř Axys - Varilab koncentraci dioxinů 51,9 pg TEQ/m3  a podobná hodnota byla zaznamenána i v blízkosti objektu A 1030. Provedená analýza zdravotního rizika vedla k závěru, že taková hodnota může představovat vážné ohrožení lidského zdraví. K obdobnému závěru došla i riziková analýza Aquatestu, která konstatuje "lze … předpokládat, že koncentrace TeCDD vyšších desítek až stovek pg TEQ/m3 i při relativně krátké době expozice mohou vést k závažným poškozením zdraví"[v]. Naměřená koncentrace dioxinů také pětinásobně přesáhla hodnotu v té době považovanou za přípustnou pro pracovní prostředí[vi] a více než 50-krát hodnotu, kterou ČIŽP považuje za přípustnou pro životní prostředí[vii].

 

Podstatnou okolností je, že nejvíce kontaminovaný objekt A 1420 leží těsné blízkosti obytné zástavby "starých Neratovic" a v jeho bezprostředním sousedství je provozován turistický Penzion Z. Proto informace o zamoření ovzduší dioxiny v okolí objektů Spolany poskytlo Greenpeace také mělnickému okresnímu ředitelství Policie ČR spolu s trestním oznámením (podáno 6. února 2002) zda se vedení Spolany nezabezpečením dioxinů v zamořených budovách nedopustilo trestného činu. Policie sice pozvala zástupce Greenpeace k podání vysvětlení dne 11. února 2002, ale následně podnět odložila usnesením ČTS: ORME-151/OHK-2002. Greenpeace proti usnesení v březnu 2002 podalo stížnost pro zjevnou nekompetentnost postupu policie, ale bez úspěchu[viii].

 

Znepokojující je také skutečnost, že podle dostupných informací byly první vzorky z okolí Spolany odebrány týmem prof. Holoubka až krátce před povodněmi v roce 2002, a to na základě upozornění Greenpeace z dubna 2002[ix]. Díky tomu jsou k dispozici alespoň minimální data o rozsahu kontaminace okolí Spolany i z období před povodní ze srpna 2002[x]. Mimo jiné byl Holoubkem také zdokumentován značný rozsah kontaminace slepého ramene Labe v přírodní rezervaci Černínovsko sousedící s pozemky Spolany. Další rozsáhlý průzkum areálu Spolany, ale zejména jeho okolí, byl proveden až po povodních v roce 2002.


[i] Dopis FNM ČR č.j. 241/113/2001 ze dne 9.5.2001.

[ii] Vurm K.: Posudek EIA "Sanace objektu 114/, SPOLANA a.s. Neratovice, Kareko Praha

[iii] Dopis FNM ČR č.j. 241/113/2001 ze dne 9.5.2001.

[iv] Aquatest: Spolana a.s. Neratovice - Kontaminace objektů A 1420 a A 1030 dioxiny - Analýza rizika - závěrečná zpráva, leden 2001

[v] Aquatest: Spolana a.s. Neratovice - Kontaminace objektů A 1420 a A 1030 dioxiny - Analýza rizika - závěrečná zpráva, leden 2001

[vi] Tisková zpráva Greenpeace z 22.2.2002:  Spolana zamořila toxickými dioxiny i vzduch

[vii] Dopis ředitele České inspekce životního prostředí, ing. Soukupa (90Ř/11129/01) z 10. 1. 2002

[viii] Stížnosti proti usnesení ČTS: ORME-151/OHK-2002 z 22.3.2002

[ix] POPs Enabling activities in the Czech Republic, Inception Workshop, Brno, 15.-16.4.2002, Brno

[x] TOCOEN: Shrnutí měření kontaminace okolí Spolany Neratovice polychlorovanými dibenzo-p-dioxiny, dibenzofurany a bifenyly po povodních 2002, Podklady pro jednání meziresortní skupiny expertů, Tocoen report, Brno, 2002