„Vracíme maličkou část kontaminovaného bahna představitelům Spolany, která je zodpovědná za znečištění svého okolí jedovatými látkami jako jsou dioxiny, rtuť, hexachorbenzen či vinylchlorid. Vedení Spolany doposud jakoukoli odpovědnost za toto znečištění odmítalo, přestože chemikálie evidentně pocházejí z chemičky,“ prohlásil Miroslav Šuta, odborný konzultant Greenpeace pro toxické látky. „Arogance vedení Spolany sahá tak daleko, že dokonce obvinilo ze zamoření okolí samotné majitele znehodnocených pozemků,“ dodal Šuta (2).

Doposud provedená měření prokázala zamoření areálu podniku vysokými koncentracemi nejrůznějších jedů (3). Stejné chemikálie se však nacházejí také v půdě a byly nalezeny v tkáních živočichů žijících v okolí Spolany (4).

„Podle údajů samotného ministerstva životního prostředí přesahují koncentrace dioxinů v Libišské strouze více než stonásobně běžné hodnoty (5),“ uvedl Šuta a připomněl, že analýzy provedené organizací Greenpeace v loňském roce prokázaly několikanásobně vyšší množství dioxinů a PCB v kachním mase a slepičím vejci pocházejícím z obce Libiš. Po několika měsících pak Státní veterinární správa podezření Greenpeace potvrdila, když nalezla v rybách a vejcích z Mlékojed a Libiše tak vysoké koncentrace toxických látek, že potraviny musela prohlásit za nepoživatelné.

„Také v Indii už léta usilujeme o to, aby viník katastrofy v Bhopálu převzal zodpovědnost za havárii, dekontaminoval zamořené území a odškodnil oběti. Spolana je jedním z mnoha dalších příkladů nezodpovědnosti chemického průmyslu na celém světě. Greenpeace usiluje o přijetí celosvětově závazných pravidel, podle nichž by firmy byly zodpovědné za spáchané škody (6),“ řekl Shailendra Yashwant, jeden z dnešních účastníků akce u Spolany, který je ředitelem kampaní a expertem na toxické látky indické pobočky Greenpeace.

Od jara 2001 vede Greenpeace kampaň s cílem přimět Spolanu k zabezpečení zamoření podniku dioxiny a rtutí do doby než se toxické látky podaří odstranit. Ačkoli dioxinové zamoření ve Spolaně patří k nejvážnějším na světě a nachází se v záplavové zóně na břehu Labe, podnik ponechával zamořené budovy po desítky let bez ochrany proti povodni. Během loňských srpnových povodní ze Spolany uniklo několik tisíc tun dalších chemických látek, včetně rakovinotvorných ethylendichloridu (EDC) a monomeru vinylchloridu (VCM), které vznikají jako meziprodukt při výrobě PVC. Nezodpovědné chování Spolany se v loňském roce dostalo na přetřes dokonce i na globálním summitu o životním prostředí v Johannesburgu (7).

Poznámky pro editory:

(1) Dnešní akce se jako aktivisté mj. zúčastnili i experti na toxické látky z poboček Greenpeace v Argentině, Austrálii, Brazílii, Číně, Finsku, Francii, Indii, Nizozemí, Thajsku, USA, Turecku, Rusku, na Filipínách, v Izraeli, na Slovensku, ve Španělsku, Švýcarsku, Velké Británii a na Ukrajině.

(2) „Nechť se najde někdo, kdo odpoví na otázku, jak se to tam dostalo jinou cestou, než že si to tam ti lidé zanesli sami nebo jim to tam někdo jiný rozsypal,“ prohlásil Miroslav Kuliha, generální ředitel Spolany  v TV Prima dne 10. srpna 2003.

(3) Prof. RNDr. Ivan Holoubek, CSc. a kol: Shrnutí měření kontaminace okolí Spolany Neratovice polychlorovanými dibenzo-p-dioxiny, dibenzofurany a bifenyly po povodních 2002, Podklady pro jednání mezirezortní skupiny expertů, TOCOEN REPORT No. 236, prosinec 2002, Konkrétní naměřené hodnoty jsou dostupné jako příloha tiskové zprávy Greenpeace „Dioxinové zamoření okolí Spolany přesahuje běžné hodnoty“ z 28. března 2003, http://www.greenpeace.cz/release/03/030328.htm

(4) Hladiny dioxinů, DDT a dalších toxických látek v tkání zvířat a ve vejcích zjištěné Greenpeace a Státní veterinární správou ČR jsou dostupné jako příloha tiskové zprávy Greenpeace „Spolana je zamořena stejnými jedy jako potraviny z okolí“ z 30. června 2003, http://www.greenpeace.cz/release/03/030630.htm