Zamoření rtutí je ve Spolchemii tak závažné, že bylo rozhodnuto o sanaci (vyčištění) zemin kontaminovaných více než 70 miligramy rtuti/kg, a to do hloubly 5 metrů pod terénem. Projekt předpokládá odstranění znečištění cca 387 500 tun různých druhů zemin a stavebních materiálů, které bude trvat asi 10 let a který povede ke zvýšení množství rtuti v ústeckém ovzduší.

Rtutí zamořená Bílina

Také koncentrace rtuti v sedimentech v okolí Spolchemie vysoce přesahují běžné hodnoty a mohou představovat ohrožení životního prostředí. Některé dokonce výrazně překračují limit ministerstva životního prostředí pro dekontaminaci zamořených území[ii]. Rtuť je přitom vysoce toxická látka pro vodní organismy, která může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí[iii].

Velice nelichotivě hodnotí Spolchemii i oficiální materiály týkající se znečištění Labe a Bíliny rtutí. Z 1300 měření obsahu rtuti v plaveninách, které byly provedeny v letech 1999 až 2002 byla nejvyšší hodnota naměřena právě v Bílině v Ústí nad Labem, která je považována z hlediska kontaminace rtutí za nejzatíženější. Všechny naměřené hodnoty zde přesahovaly referenční limit a polovina hodnot i limit pro rizikové koncentrace. Také v sedimentech byly nejrizikovější koncentrace rtuti (až 30 mg rtuti/kg) naměřeny právě v Bílině v Ústí nad Labem. Za původce kontaminace byla jednoznačně označena právě Spolchemie[iv].

Oficiální úniky rtuti ze Spolchemie

Podle dostupných informací ČIŽP vypustila Spolchemie v roce 2003 do vody 84 kilogramů rtuti. V letech 1995 a 1999 udělil Oblastní inspektorát České inspekce životního prostředí v Ústí nad Labem Spolchemii pokuty za překročení povoleného množství rtuti v odpadních vodách[v]. Chemička produkuje i značné množství odpadů s obsahem rtuti (v roce 2003 šlo o 114,5 tuny pevných odpadů), přičemž není přesně známo, kolik rtuti tyto odpady obsahují[vi]. Oficiální úniky rtuti do ovzduší z provozu elektrolytické výroby chlóru Spolchemie roce 2003 činily 45 kilogramů rtuti[vii]. Kolik činily neoficiální, neměřené úniky a kolik rtuti ze vypařilo do ústeckého ovzduší ze zamořených pozemků Spolchemie není známo.

Vlastnosti rtuti a zdravotní rizika

Rtuť a její sloučeniny jsou vysoce toxické pro člověka, ekosystémy i volně žijící zvířata. Vysoké dávky rtuti mohou být pro člověka smrtelné, ale i relativně nízké dávky mohou velmi vážně poškodit nervový systém a jeho vývoj. V poslední době jsou spojovány i s možnými škodlivými účinky na kardiovaskulární, imunitní a reprodukční systém. Rtuť také zpomaluje mikrobiologické procesy v půdě[viii] a podle rámcové směrnice EU o vodě patří mezi nejvýznamnější nebezpečné látky[ix].

Rtuť je těkavý kov, který po vdechnutí může poškodit plíce, vstřebává se do krevního oběhu a hlavním cílovým orgánem jeho působení je mozek. Lidé vystavení dlouhodobému působení rtuti trpí únavou, bolestmi hlavy, nechutenstvím, poruchami trávení a hubnutím. Rtuť může poškodit nervový systém a vyvolat neovladatelný třes začínající na očních víčkách, jazyku, rtech a prstech. Objevují se též poškození paměti a poruchy chování, včetně depresí[x]. U žen profesionálně vystavených rtuti některé studie nalezly zvýšené počty spontánních potratů, předčasných porodů a malformací plodů, případně nižší porodní hmotnost narozených dětí[xi].

Ohrožení zdraví dětí rtutí v okolí závodů chlórové chemie

Slovenská studie během 90. let porovnávala zdravotní stav a psychické funkce dětí ve věku 7 až 11 let z Novák (oblast znečištěná podnikem chlórové chemie) a z Nedožer (kontrolní skupina stejně starých dětí z čistější části okresu Prievidza). Studie u dětí žijících v okolí Nováckých chemických závodů (NChZ) prokázala významně vyšší koncentrace rtuti ve vlasech i nehtech a v postižené oblasti byl také vyšší výskyt některých onemocnění. Děti z Novák měly vyšší výskyt dýchacích a nervových onemocnění, ale i nemocí smyslových orgánů a trávicího traktu. Psychologická vyšetření zaznamenala i významná zhoršení pozornosti a paměti sledovaných dětí. Tyto děti měly dále zvýšený třes rukou, menší přesnost jemných pohybů či koordinaci očí a rukou[xii].

V České republice se podobná technologie na výrobu chlóru za použití rtuti jako v NChZ Nováky nachází právě ve Spolchemii Ústí nad Labem a ve Spolaně Neratovice.

Evropská unie a její strategie týkající se rtuti

Vzhledem k vážným zdravotním a ekologickým rizikům znečištění prostředí rtutí zahájila Evropská unie přípravu strategie eliminace rtuti[xiii], která má zahrnovat snížení emisí rtuti do prostředí, snížení vstupu rtuti do oběhu ve společnosti, řešení problému dlouhodobých přebytků rtuti, ochranu lidí před účinky rtuti a podporu mezinárodních akcí týkajících se rtuti. Připravovaná strategie by se měla dotýkat také sektoru nakládání s odpady[xiv].

Zdroje:

[i] Oznámení záměru “Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem – sanace zemin kontaminovaných rtutí; AQUATEST a.s., Praha; duben 2004

[ii] Metodický pokyn MŽP ČR č.6/1996

[iii] MŽP ČR: Programy na snížení znečišťování povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami

[iv] Programy na snížení znečišťování povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, Část G: Programy pro jednotlivé relevantní nebezpečné látky, Rtuť a její sloučeniny

[v] Občanské sdružení Arnika s odvoláním na žádost společnosti Geosan Group o vydání integrovaného povolení

[vi] Tisková zpráva sdružení Arnika z 22. července 2005 s odvoláním na Magistrát města  Ústí nad Labem

[vii] Český hydrometeorologický ústav, http://www.chmu.cz

[viii] Šuta M.: Blíží se soumrak rtuti v Evropě - EU chystá strategii eliminace rtuti, EKO - ekologie a společnost, 3/2005

[ix] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 200/60/ES z 23. října 2000 ve znění rozhodnutím 2001/2455/ES z 20.listopadu 2001

[x] Bencko V., Cikrt M., Lener J.: Toxické kovy v životním a pracovním prostředí člověka, Grada, Praha 1995

[xi] WHO: Environmental Health Criteria - 86, Mercury - Environmental Aspects, Geneva, WHO 1989

[xii] Šimko G.: Vliv životního prostředí na zdravotní stav dětské populace v okrese Prievidza, červenec 2000, závěrečná práce studia Master of Public Health na Škole veřejného zdravotnictví Slovenské postgraduální akademie medicíny v Bratislavě

[xiii] Návrh Evropské komise na strategii týkající se rtuti spolu s rozsáhlou studie hodnocení dopadu - SEC(2005)1001

[xiv] Šuta M.: Evropská strategie eliminace rtuti, Odpady, 6/2006