Analýzy Greenpeace už na podzim 2002 prokázaly v obci Libiš kontaminaci půdy, vajec a kachního masa. [2] V červnu 2003 Státní veterinární správa na základě vlastních analýz chovatelům v Libiši zakázala chov slepic, když potvrdila nadlimitní kontaminaci vajec jedovatými chemikáliemi. [3] V únoru 2004 pak studie Státního zdravotního ústavu prokázala v krvi obyvatel Libiše, Neratovic a Mlékojed dvojnásobné koncentrace dioxinů a PCB ve srovnání s kontrolní skupinou obyvatel Benešovska. [4]

“V minulosti jsme opakovaně vedení Spolany vyzvali k odškodnění majitelů dioxiny zamořených pozemků, ale firma všechny podněty ignorovala, a proto nezbylo postiženým než se obrátit na soud,” uvedl konzultant Greenpeace pro oblast toxických látek MUDr. Miroslav Šuta a dodal: “Pro dioxiny není u člověka stanovena žádná ´bezpečná´ koncentrace a jakékoli jeho množství může vyvolat chorobu, přičemž rostoucí hladina zvyšuje pravděpodobnost onemocnění rakovinou.”

Řada lékařských studií varuje, že už pozaďové koncentrace látek s dioxinovým účinkem způsobují narušení hormonálního, imunitního a nervového systému nebo sexuálního vývoje či snížení porodní váhy novorozenců. Vyspělé země světa proto investují značné prostředky, aby snížily vystavení vlastních obyvatel dioxinovým látkám a více než 100 zemí podepsalo celosvětovou úmluvu o zákazu těchto jedů.

Spolana provozovala či provozuje minimálně 8 zařízení, která jsou významným zdrojem dioxinových látek [5]. Podnik skladuje nejméně desítky tun extrémně nebezpečných jedů, kterými zamořil vlastní budovy a pozemky. Obrovské koncentrace dioxinů byly naměřeny v ovzduší a celá škála chemikálií otrávila podzemní vody pod Spolanou. [6] Nejvyšší koncentrace dioxinových látek mimo areál Spolany byla prokázána ve starých Neratovicích v sousedství zamořených budov Spolany, v Libišské strouze vytékající z podniku a i v nedaleké přírodní rezervaci Černínovsko.

“Pokus Spolany vysvětlovat dioxinové zamoření půdy, zvířat a lidí v okolí podniku krádežemi pesticidů zaměstnanci je naprosto neseriózní. Jde evidentně o pokusu zbavit odpovědnosti manažery Spolany, kteří nebezpečné chemikálie po desetiletí ponechávali nezabezpečeny proti povodni, únikům do ovzduší a podzemních vod, včetně Libišské strouhy,” konstatoval Šuta.

Na nezodpovědné chování Spolany upozorňuje Greenpeace státní orgány již od jara 2001. Organizace podala desítky podnětů vedení Spolany, hygienikům, České inspekci životního prostředí a policii, která však všechna řízení odložila. Greenpeace svou kampaní dosáhlo snížení úniku jedů do ovzduší a zabezpečení některých objektů před povodní, což v srpnu 2002 pomohlo omezit únik dioxinů do Labe. Dále bylo rozhodnuto o vyčištění 3 dioxiny zamořených objektů a přilehlých pozemků.
 

[1] Fond národního majetku byl většinovým vlastníkem akcií firmy Spolana do doby než vláda ČR rozhodla o privatizaci podniku a jeho prodeji polské společnosti PKN Orlen.

[2] Více v tiskové zprávě Greenpeace na http://www.greenpeace.cz/release/02/021119.htm

[3] Viz tisková zpráva Greenpeace na http://www.greenpeace.cz/release/03/030630.htm

[4] Viz tisková zpráva Greenpeace na http://www.greenpeace.cz/media/zpravy.shtml?x=165076

[5] Mezi významné zdroje látek s dioxinovým účinkem patří například: spalovaní nebezpečných odpadů, výroba chlóru, chlorovaných pesticidů, chlorfenolů, chlorbenzenů, PVC, ethylendichoridu (EDC), Zdroj: U. S. EPA - Dioxin sources inventory, 1998

[6] Aquatest: Spolana a.s. Neratovice - Kontaminace objektů A 1420 a A 1030 dioxiny - Analýza rizika - závěrečná zpráva, leden 2001, Více tisková zpráva Greenpeace na http://www.greenpeace.cz/release/02/020222.htm